Úplněk: 2. kapitola *Pod dohledem* II/II

23. červen 2009 | 17.54 | | autor: sw-jiitwuley

Tááág... sem hrozná docela mi tho trvalo... mno tag dávám se druhou část druhý kapči... mno je kratší mno...:D:D:D:D:D:d

P.S. jůůůů a mocinky plosím o komentky.... ano opakuju se:D:D:D:D:D

Na konci dlouhého stolu sedeli tři osoby, s kterými jsem ani náhodou nepočítala, že je kdy potkám. Překrásná dívka z toho bílého pokoje a jiskřivý anděl z noční můry seděli po boku dívky, kterou jsem viděla ve snu procházet chodbou školy. Anděl držel dívku za ruku a celá teto trojice byla jakýmsi způsobem oddělena od ostatních. Bylo to velmi zvláštní.

"Beo? Jsi v pořádku?" zeptala se znepokojeně Angel když jsem se zarazila.

"Jo jasně, jsem v pohodě."

Došla jsem ke stolu a rozhlédla se. Byla tam jen dvě místa. Jedno, přímo uprostřed stolu vedle Mika a kudrnaté holky z matematiky, a druhé na kraji mezi Angel a dívkou ze snu.

Rozhodným pohybem jsem si sedla k očividně tišší části stolu. Usmála jsem se na Angel vedle sebe a okatě přitom přehlížela nesouhlasné pohledy zbytku stolu. Abych byla upřímná bylo mi to jedno. Tady jsem se cítila líp.

Pozorně jsem se zadívala na onu vzláštní trojici. Dívka vedle mě byla malá a drobná. Dokonce meší než já a to je s mími stopadesátidvěma centimetry opravdu nezvyklé. Kolem vílího, neuvěřitelně krásného obličeje jí uhlově černé vlasy trčeli do impozantní svatozáře. Anděl byl naopak mnohem vyšší než já a pod šedým sverem se mu rýsovaly svaly. I jeho-jak se zdálo-bronzové vlasy příliš neposlouchaly. Oba dva měli ostře řezané rysy a alabastově bledou pokožku. Pod zlatýma očima se jim nepatrně rýsovaly temné kruhy jaké mívám poslední dobou často já.

Dívka mezi nima vypadala naproti nim obyčejněji.

Přesto byla takovým zvláštním způsoběm hezká. Ne vyloženě krásná, jako vyretušované modelky na titulních stránkách časopisu, ale jinak. Byla zvláštní. Tmavé mahagonové vlasy jí ve vlnách splívaly do půli zad a spolu s čokoládově hnědou brvou očí kontrastovaly se světlou pokožkou.

"Ahoj... já jsem Beáta Dubnová." představila jsem se protože si očividně všimli mého okukování.

"Ahoj Beáto... já jsem Alice Cullenová a tohle je Bella a Edward. Edward je můj bratr." usmála se na mě víla. Její bratr i jeho holka mě mě mile pozdravili.

Abych byla upřímná víla.. totiž Alice na mě udělala opravdu dojem. Zatím nikdo nedokázal mé jmého vyslovit správně.

Najednou mi přišlo že je nějak horko takže jsem si sundala budnu a automaticky i svetr.

"A..." V tu chvíli mi došlo co jsem udělala za chybu. Bylo ale už pozdě na to, abych si zase svetr oblékla. Všicni u našeho stolu zmlkli a překvpeně si mě prohlíželi.

"Beo?"

"No?"

"Ty máš tetování?" zaptal se Mike s očima přímo přikovanýma ve výstřihu mého černého tílka. Tam na srdci pod klíční kostí se skvila pěticípá hvězda v kruhu.

"Jo mám... něco proti?"

"Ne vůbec.. je moc pěkný." řekl a nadálé rentgenoval můd dekolt. Došlo mi že ho tetování nezaujalo ani zdaleka tak jako můj dosti vyvynutý hrudník. Rychle jsem strhla obal z borůvového lízátka a založila si ruce na prsou. Jakmile se mi na jazyku rozlila chuť borůvek uklidnila jsem se.

"A co to bylo vůbec za znak?" zeptala se kudrnatá holka dál na mě zírala.

"Pentagram."

"Symbol čarodějnic?" Možná se mi to zdálo ale z jejího hlasu jsem slyšela škodolibost.

"Ne pentagram není symbol čarodějnictví. To jsou jen fámy které rozšířila církev. Původně to byl pohanský symbol ženství. Symbol Venuše. Četli jste tady někdo Šifru mistra Leonarda?" podívala jsem se do zmatených očích ostatních. Trojice po mém boku se jen tajuplně usmívala.

"No, Dan Brown popisuje pohanský a pravý význam pentagramu. V Šifře mistra Leonarda popisuje pentagram právě tak jak Bea řekla. Jako symbol ženy. Žena byla pohany oslavována a brána za bohyni protože tvořila život, chápete? Ale poté co se křesťanství vyhouplo na největší náboženství všechno se to zmenilo. Žena neměla téměř žádná práva. Podle Browna za to mohl fakt že Ježíš ve skutečnosti nebyl Syn boží a že měl dceru a tak. Samozdřejmě nic z toho nemusí byt pravda." dokončila svůj proslov Angela a nervózně sklopila oči. Nepochybuji že to byl nejdelší proslov co kdy řekla.

"Přesně tak. Nemusí to být pravda. Ale klidně taky může. Bylo nás asi pět kteří si nechali vytetovat stejný pentagram jako já. Taková malá provokace. Ani jeden z nás zrovna křesťanství nemiloval." usmála jsem se provokativně. Edward se nepatrně zemračil. Ááá očividně zapálený katolik.

Zbytek mojich sousedů na mě pořád překvapeně civěl a já si zatím pořádně ukousla z kyselého zeleného jablka. Blondýnka naproti mně si povýšeně odfrkla.

"A co vlastně zenmená v překladu Dob.. Dobe.. tvé příjemení?" zeptala se a já poprvé slyšela její nepříjemný hlas.

"Vlasně je to odvozené od měsíce Duben... od Aprílu."

"Ahá... takže April... hmm..."

"Jo přesně..." zmateně jsem se zadívala na Mika. Opravdu jsem nevěděla co to znamená.

"Takže April, ty jsi se přistěhovala z Evropy?" zeptal se po tom a mě došlo co to hmm mělo znamenat. Získala jsem si přezdívku. Bomba.

"Jo... z česka." přikívla jsem otráveně a napila se sodovky. Rozhovor mě pomalu ale jistě začínal nudit.

"A co že si tak opálená?" vyptávala se kudrnatá holka. Došlo mi že se vlasně představovala. Jackie.. nebo Jess... jo jasně Jessika. Jo Jessika mi taky zrovna nevyhovovala. Byla tak falešná.

"Svítí tam totiž sluníčko, víš." zavrčela jsem a v tu chvíli mě zaujala skupinka lidí procházících kolem nás. Byli tři a byli neskutečně podobní Alici a Edwardovi. Měli stejně bledou pleť a stejně plavné pohyby. Přemýšlela jsem zda jsou také příbuzní s Cullenovými.

"To je zbytek naší rodiny" nasledovala můj pohled Alice. "Je nás celkem pět dětí. Já, Edward, Rosalie, Emmet a Jasper. Carlisle a Esme nás adoptovali když jsme byli děti," zašeptala mi do ucha. Jejich adoptivní rodiče mi přišli strašne hodní že si adoptovali pět malích capartů podobného věku. Ze začátku to musel být teda pěkný blázinec. Vlastně jsem je docela obdivovala. Ne každý má takovou odvahu a humální myšlení.

Zabrouzdala jsem zpátky k obličejům dvou ze sourozenců. Oba dva měli koutky úst pozdvižené k nepatrnému úsměvu.

Když už se mi zdálo že další vyptávání spolužáků nevydržím, natáhla jsem si sundané svršky a vstala od stolu žblepajíce přitom že budu mít už za deset minut špaňelštinu. Další polovina stolu se samozdřejmě také zvedla jako, že mi ukážou cestu a já je rázný ne, odmítla. Začalo se mi opravdu strašně stýskat po naší úžasné partě v česku.

S nosem zabodnutým v mapce jsem nakonec i bez pomoci mojich hlídacích pejsků došla tam kam jsem chtěla. A tak jsem další hodinu seděla celá znuděná v lavici. Poslouchala jsem učitelku jež nám bůhvíco vykládala plynulou špaňelštinou a přitom jsem si kreslila na desky sešitu. Jakýmsi zázrakem jsem přežila a celá otávená se nekonec trousila na tělocvik.

Opravdu jsem nechápala proč mě tolik mučí. Tělocvik byl jeden z nejneoblíbenějších přednětů vůbec. Fakt, že míče na mě evidentně mají zasednuto na oblíbenosti opravdu nepřidal, stejně jako skutečnost, že jakákoliv tělesná činnost kromě tance se mi absolutně vymikala z rukou a obvykle končila úrazem. S nechutí jsem na sebe natáhla věci n cvičení a doploužila si to hrát volejbal.

I když o hře se v mém případě mluvit skoro ani nedá. Míči letící mím směrem jsem se sotva vyhnula natož ho odpinkla. Spoluhráči se rychle naučili kliit se z mé nebezpečné zóny.

Při jednom obvzášť ohavně hozeným míči kterím chtěli protihráči využít mé slabosti jsem pří uhýbání vzala na zem někoho sebou. Tím někým nebyl nikdo jiný než Bella Swanová. Sklouzla jsem se po jejím štíhlém těla a praštila jsem se hlavou o tyč na volejbalovou síť. Tmenem hlavy mi projela prudká bolest a já pod sebou najednou ucítila studené parkety tělocvičny.

Těsně vedle ucha se mi dopadlo něčí tělo a ozvalo se tiché křůpnutí lámající se kosti.

Stěny tělocvičny se se mnou zatočily.

:-*BajujuMucQ?:-*

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Úplněk: 2. kapitola *Pod dohledem* II/II liss-chan 23. 06. 2009 - 18:07
RE(2x): Úplněk: 2. kapitola *Pod dohledem* II/II bajujumucq 23. 06. 2009 - 18:10
RE: Úplněk: 2. kapitola *Pod dohledem* II/II liss-chan 23. 06. 2009 - 18:12
RE: Úplněk: 2. kapitola *Pod dohledem* II/II johanka a lucinka 26. 06. 2009 - 14:40